Krásný Dvůr

oficiální webová prezentace státního zámku

Dnešní návštěvní doba

26. a 27. května se z provozních důvodů nekonají jízdy bryčkou po zámeckém parku.

Zavřít

Novogotický templ

Obnova Novogotického templu v zámeckém parku v Krásném Dvoře

Obnova Novogotického templu v zámeckém parku v Krásném Dvoře byla financována z Finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru a Norska. Projekt byl realizován v letech 2014–2017 a zahrnoval komplexní stavební obnovu objektu.

Novogotický templ je první čistě novogotickou stavbou na našem území. Sám Jan Rudolf Černín, zakladatel krásnodvorského parku, byl patrně autorem návrhu této výjimečné stavby. Plány budovy vyhotovil Andreas Niederhofer v letech 1792 a 1793. Stavba trvala několik roků, v účtech se objevují náklady na dokončení templu ještě v roce 1796. Zatímco pro ostatní drobnou architekturu v parku můžeme najít předlohy v dobových vzornících, Novogotický templ byl navržen individuálně přímo pro dané místo. Netvoří typickou stavbu v krajinářském parku, uplatněnou v konkrétním „orámovaném“ krajinném obrazu, ale z pomyslného obrazu vystupuje a propojuje park s okolní krajinou. Slouží jako rozhledna, odkud je možné shlédnout nejen část rozlehlého parku, ale odkud jsou vidět také Krušné či Doupovské hory. Templ na sebe již zdálky poutá pozornost návštěvníků. Z pohledu originality se jedná o nejhodnotnější stavbu v celém areálu, a tak byl její nákres právem uveřejněn v roce 1802 v  časopise Ideenmagazin für Liebhaber von Gärten … , který tehdy patřil k nejoblíbenějším publikacím zabývajícím se krajinářskými parky.

Novogotický templ je centrální stavba, jejíž obvod je vepsán do kruhu. Půdorys je tvořen šesti trojbokými úseky, mezi kterými jsou vysoké trojboké pilíře. Spodní část stavby vynáší užší převýšenou lucernu, do které jsou netradičně v úrovni korunní římsy opřené půloblouky napodobující gotický opěrný systém. Střecha je jehlancová a vrcholí makovicí s latinským křížem. Templ je důmyslnou kombinací cihelné a dřevěné nosné konstrukce, což umožnilo celkové odlehčení obvodového pláště a tím zvětšení prosklených ploch. Ve své době šlo o velmi atypický a odvážný počin. Od hlavic interiérových žebrových pilířů výše je nosná konstrukce hlavního prostoru celá dřevěná. Prvky jsou povrchově sjednoceny tak, aby stavba působila jako zděná z kamene. Soudobý znalec umění Jan Quirin Jahn vyjadřuje v roce 1797 pochyby o životnosti této stavby právě z důvodu rozsáhlého využití dřevěných prvků. I architekt se zřejmě při návrhu obával o funkci dosud nevyzkoušené nosné konstrukce, a proto objekt předimenzoval uplatněním ocelových táhel a dřevěných podpěr. Možná i toto předimenzování způsobilo, že se objekt dochoval do dnešních dnů, přestože zažil i dlouhá léta bez údržby.

V roce 1847 byla v interiéru umístěna socha polního maršála Karla Filipa Schwarzenberga (1771–1820), úspěšného vojevůdce a vítěze nad Napoleonem v bitvě u Lipska roku 1813. Autorem sochy tesané z jemnozrnného bílého pískovce byl Josef Max a autorem novogoticky profilovaného podstavce s daty významných bitev architekt Josef Kranner. Templ se tak stal i symbolickým pomníkem maršála Schwarzenberga.

 

Obnova Novogotického templu v zámeckém parku v Krásném Dvoře byla financována z Finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru a Norska. Projekt byl realizován v letech 2014–2017 a zahrnoval komplexní stavební obnovu objektu včetně zhotovení kopií původních vitrážových oken, repliky vyhlídkové lávky a restaurování sochy polního maršála Schwarzenberga. Hlavním zhotovitelem stavební obnovy byla společnost Avers. Socha byla restaurována pod vedením akademické sochařky Niny Jindřichové. Ze strany správce památky Národního památkového ústavu byl projektovým manažerem Ing. Tomáš Petr a vedoucí projektu Mgr. Michaela Hofmanová. Na vytvoření výstavy se podílel ateliér Coll Coll, grafička Dana Skalická a Ing. Lenka Křesadlová, Ph.D. z Metodického centra zahradní kultury v Kroměříži. Celková částka na obnovu činila 20,3 milionů korun, přičemž příspěvek z EHP činil13 073 781 korun. Významným podílem přes 7 milionů korun pak přispělo Ministerstvo kultury.

Slavnostní otevření Novogotického templu se uskutečnilo 23. května 2017 za přítomnosti velvyslankyně Norského království v České republice Siri Ellen Sletner, generální ředitelky Národního památkového ústavu Nadi Goryczkové, předsedy Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Karla Schwarzenberga, náměstka pro řízení sekce kulturního dědictví ministra kultury České republiky Vlastislava Ourody a dalších čestných hostů. Po třech letech stavebních a restaurátorských prací je pak Novogotický templ od soboty 27. května 2017 přístupný veřejnosti. Součástí projektu obnovy jsou i vzdělávací programy a aktivity pro děti a mládež, od předškoláků až po studenty středních škol, se zvláštním modulem pro klienty sociálních zařízení.

 

Otevírací doba:

duben, květen        soboty, neděle, svátky      11:00 - 16:00

červen                   denně kromě pondělí        11:00 - 18:00

červenec, srpen    denně kromě pondělí        10:00 - 18:00

září, říjen               soboty, neděle, svátky       11:00 - 16:00

Poslední vstup na vyhlídku vždy půl hodiny před koncem otevírací doby.

V případě nepříznivého počasí je vyhlídka uzavřena.